Světoví experti Master of Wine ocenili kvalitu a rozmanitost českých a moravských vín. Tuzemským vinařům doporučují stavět při prosazování na zahraničních trzích především na odrůdách Ryzlink vlašský neboli Vlašák, Pálava a Frankovka. K úspěšnějšímu exportu mohou podle nich pomoci také srozumitelnější etikety, sjednocené názvosloví a důraz na autenticitu místních vín.
Master of Wine poznávali česká a moravská vína
Začátkem září přicestovaly do České republiky dvě desítky špičkových světových odborníků na víno. Delegace držitelů nejprestižnějšího vinařského titulu Master of Wine (MW) absolvovala pětidenní odbornou cestu po Čechách a Moravě. Jejím cílem bylo představit zahraničním expertům tuzemský terroir, odrůdové spektrum, historii i současnou podobu českého a moravského vinařství a zároveň budovat dlouhodobé mezinárodní vazby. Studijní cestu zastřešil britský Institute of Masters of Wine. Program vyvrcholil závěrečnou diskusí, během níž světoví degustátoři, kritici a další vinařské autority předali českým a moravským vinařům cennou zpětnou vazbu a doporučení pro další rozvoj i export vín.
Moravská vína potřebují jasnou odrůdovou vlajkovou loď
Experti ocenili především mimořádnou rozmanitost moravských vín a pestrost místního terroir. Právě široké odrůdové spektrum, které je jednou z největších předností Moravy, však může být pro zahraniční zákazníky obtížně uchopitelné. Pro úspěšnější prosazení českých a moravských vín na mezinárodních trzích proto doporučují vybrat jednu či několik výrazných odrůd, které se stanou jejich hlavními ambasadory. Jako příklad uvádějí rakouské Veltlínské zelené nebo novozélandský Sauvignon Blanc. Na takto jasně rozpoznatelné odrůdové vlajkové lodi lze následně stavět propagaci dalších regionálních vín.
Vlašák, Pálava a Frankovka mají potenciál uspět ve světě
S mezinárodní prezentací moravských vín úzce souvisí také srozumitelnost názvů jednotlivých odrůd. V případě Ryzlinku vlašského se odborníci přiklánějí k používání označení „Vlašák“, které je snadno zapamatovatelné a pomáhá předcházet záměně s Ryzlinkem rýnským, k níž může docházet například při používání německého názvu Welshriesling. U Frankovky experti jednoznačně doporučují zachovat tradiční lokální označení „Frankovka“ namísto názvu Blaufränkisch. Významný exportní potenciál vidí také v odrůdě Pálava, která má díky své snadné výslovnosti a zapamatovatelnosti dobré předpoklady oslovit zahraniční zákazníky.
Autenticita a svěžest jako přednosti českých a moravských vín
Významné doporučení směřovalo také k autenticitě a přístupu k výrobě prémiových vín. Podle odborníků by moravští a čeští vinaři měli zdůrazňovat přirozený charakter svých vín a nechat vyniknout specifika jednotlivých vinic a místních odrůd. „Co české a moravské vinařství skutečně spojuje, je svěžest, živost a čistota. Místní vinaři pochopili, že jejich síla spočívá právě v této čistotě. Klíčem k úspěchu je autenticita – než vrstvit techniky a používat těžké francouzské sudy, je potřeba nechat vyniknout energii dané vinice. Místní odrůdy jako Ryzlink vlašský nebo Pálava nabízejí unikátní charakter a minerální pevnost, aniž by působily těžkopádně,“ uvedla k potenciálu tuzemských vín uznávaná americká poradkyně pro exportní trhy Lisa Granik MW.
Srozumitelnější etikety mohou usnadnit export moravských vín
Důležitým podnětem pro vinařství zaměřená na export je také způsob prezentace vín na etiketách. Detailní systém zatřídění a složitější označování mohou být pro zahraniční obchodní partnery i běžné spotřebitele náročné na orientaci. Odborníci proto doporučují přizpůsobit značení lahví mezinárodním zvyklostem a klást důraz na jednoduchost, přehlednost a srozumitelnost. Zákazník by měl snadno rozpoznat odrůdu, původ i charakter vína. „Návštěva skupiny Masters of Wine je pro náš vinařský region opravdu mimořádnou událostí. Každý z hostů ještě následně s odstupem připraví krátký report a společně pak vytvoří ucelený materiál o moravských a českých vínech, který obdrží všech 420 nositelů tohoto titulu po celém světě. Tito odborníci zásadním způsobem ovlivňují celosvětové vinařské dění. Historie ukazuje, že právě taková návštěva dokáže i méně známým vinařským regionům otevřít dveře na výsluní – podobně jako se to v minulosti podařilo například Řecku, které pro světový trh fakticky objevila jediná česká Master of Wine Lenka Sedláčková působící v Londýně,“ zdůraznila národní someliérka Klára Kollárová. „Odborná zpětná vazba od největších světových autorit je pro nás nesmírně cenná. Ukázala nám, že naše vína mají světovou kvalitu, ale musíme zapracovat na způsobu, jakým je prezentujeme navenek. Jednoduchost, srozumitelnost a schopnost vyprávět příběh našich odrůd jsou klíčem k tomu, abychom uspěli v globální konkurenci,“ doplnila marketingová ředitelka Národního vinařského centra Dagmar Fialová.
Česká a moravská vína míří na zahraniční trhy
Projekt položil základ pro dlouhodobou propagaci českého a moravského vinařství na klíčových zahraničních trzích. Výstupy z návštěvy světových expertů Master of Wine mohou vinařům pomoci lépe komunikovat přednosti tuzemských vín, posílit jejich mezinárodní povědomí a zvýšit konkurenceschopnost v zahraničí. Na realizaci projektu se podílely Národní vinařské centrum, Vinařský fond, agentura CzechTourism, Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo zahraničních věcí, Ministerstvo pro místní rozvoj, Velvyslanectví ČR v Londýně a Centrála cestovního ruchu – Jižní Morava. Finančně se na projektu podíleli také samotní vinaři.
Text a foto: Kateřina Martykánová




