Zatímco ještě před pár lety byl nedostatek kuchařů jedním z největších problémů celé české gastronomie, dnes se situace v některých částech Česka výrazně mění. Zejména kvalitní hotely a restaurace v horských střediscích, na rozdíl od některých měst, netrpí nedostatkem těchto zaměstnanců – naopak se z nich stávají zaměstnavatelé, kteří dokážou zkušené kuchaře přetahovat. Důvod je jednoduchý – peníze, benefity a životní styl.
V gastronomii a cestovním ruchu pracuje v ČR zhruba 230 tisíc zaměstnanců. Mezi klíčové pozice patří kuchaři a šéfkuchaři, kteří zajišťují provoz restaurací a gastroprovozů. Podle aktuálních dat z pracovního portálu JenPráce.cz patří profese kuchaře a šéfkuchaře dlouhodobě mezi nejžádanější napříč regiony.
Mzdy v gastronomii dál rostou
Aktuální data JenPráce.cz ukazují, že mzdy v gastronomii meziročně rostou napříč většinou klíčových profesí. V prvním čtvrtletí 2026 se nástupní odměna kuchařů meziročně zvýšila o 4 % na 33 840 Kč, u číšníků a servírek rovněž o 4 % na 31 855 Kč. Ještě rychleji rostly pomocné pozice v gastronomii, kde mzdy stouply o 6,7 % na 32 424 Kč. U šéfkuchařů činil meziroční růst 5,9 % a jejich průměrná nástupní odměna dosáhla 42 873 Kč. Výrazný posun je vidět také u přípravných pozic v gastronomii, kde mzdy vzrostly meziročně o 9,7 % na 34 080 Kč.
Průměrné nástupní mzdy kuchařů tak dnes napříč republikou přesahují 33 tisíc korun měsíčně, u šéfkuchařů se pohybují nad hranicí 42 tisíc korun. V horských oblastech, typicky na Šumavě, v Krkonoších nebo Jeseníkách, se ale v nabídce objevují i částky, které ještě nedávno byly vyhrazené spíše pro Prahu nebo velká města. Není výjimkou ani nabídka v rozmezí 55 až 75 tisíc korun. Samostatnou kapitolou pak zůstávají platy kuchařské první ligy, jejíž zástupci již nyní stále častěji do horských hotelů míří. Zatímco v Praze je gastronomický trh široký a konkurenční, zároveň zde existuje větší tlak na náklady a vyšší fluktuace. Na horách naopak zaměstnavatelé často bojují o každého kvalitního člověka – a tomu odpovídá i ochota zaplatit.
Hory už nejsou druhá liga
„Největší poptávka po těchto profesích je v oblastech s rozvinutým cestovním ruchem – tedy především ve velkých městech, turistických regionech, zejména pak v horských střediscích,“ říká Michal Španěl, manažer pracovního portálu JenPráce.cz. „Špičkové hotely a restaurace na horách dnes již fungují bez problému celoročně a zaměstnavatelé hledají spolehlivé pracovníky nejen pro každodenní provoz, ale také pro speciální akce nebo nárazové vyšší vytížení v sezónách,“ dodává.
„Za rostoucí atraktivitou horských lokací pro kuchaře a šéfkuchaře stojí i struktura klientely. Do těchto míst míří stále častěji movitější hosté a zahraniční turisté, kteří mají vyšší nároky. To vytváří tlak na poskytování nadstandardních služeb, kvalitnější gastronomii a celkový servis,“ říká Martin Venglář ze společnosti Nomce, která řídí několik českých hotelů, například Aparthotel Svatý Vavřinec v Peci pod Sněžkou.
Benefity, které ve městě nejsou
Výhodou horských restaurací a hotelů je ale i širší balíček nefinančních benefitů. Zaměstnavatelé často nabízejí flexibilnější režim práce, delší bloky volna nebo možnost kombinovat práci s aktivním odpočinkem přímo v místě. Pro mnoho zaměstnanců je atraktivní také prostředí – práce v přírodě, menší kolektivy a užší vztahy na pracovišti. To vše přispívá k nižší fluktuaci a vyšší spokojenosti zaměstnanců.
Roli hraje i profesní rozvoj. Špičkové horské hotely a restaurace se stále častěji profilují jako gastronomické destinace, kde kuchaři získávají zkušenosti s moderní kuchyní, kvalitními surovinami nebo zahraniční klientelou. Práce na horách tak už není vnímána jako „sezónní kompromis“, ale jako plnohodnotná kariérní volba, která může být srovnatelná nebo v některých ohledech i atraktivnější než působení ve velkých městech.
„Samotná mzda není jediným faktorem, který může kvalitního zaměstnance přilákat. Horská gastronomie přidává benefity, které ve městech nejsou standardem – typicky ubytování zdarma nebo za symbolickou cenu, stravu, někdy i bonusy za sezónu,“ říká Martin Venglář ze společnosti Nomce a dodává: „To v praxi znamená, že reálný disponibilní příjem může být pro kuchaře na horách vyšší než v Praze, kde velkou část výplaty spolkne nájem. Rozdíl se tak neprojevuje jen na výplatní pásce, ale i v kvalitě života,“ dodává.
Sezónnost už není problém
Dříve byla práce na horách spojena hlavně se sezónností a nejistotou. Tento model se ale postupně mění. Moderní horské resorty dnes fungují celoročně – v zimě lyže, v létě turistika a cyklistika. Díky tomu mohou podniky nabízet stabilní pracovní poměry, což je i pro kuchaře zásadní. Gastronomie se tak v těchto lokalitách celkově profesionalizuje a přestává být jen „brigádnickým“ segmentem.
„Praha a Brno sice zůstávají největšími gastronomickými lokalitami v Česku, ale jejich výhoda už není tak jednoznačná. Nabídka práce je sice široká, ale mzdová výhoda již není tak jednoznačná. V některých horských lokalitách totiž nabízejí unikátní podmínky,“ dodává Michal Španěl, datový analytik a manažer JenPráce.cz.
Foto: JenPráce.cz
