Elektronická evidence tržeb se po několika letech vrací do veřejné debaty. Připravovaná podoba EET 2.0 slibuje jednodušší fungování, menší administrativní zátěž i zachování čistě online principu bez nutnosti zřizovat speciální hardware. Co nová legislativa skutečně přinese restauracím, hotelům a kavárnám? Budou podnikatelé muset investovat do nových pokladních systémů? A jaké zkušenosti si gastronomie odnesla z první vlny evidence tržeb? O připravovaných změnách, jejich praktických dopadech i příležitostech, které mohou digitalizaci posunout dál, jsme hovořili s Lukášem Urbanem ze společnosti Piano.
Co očekávat od druhé vlny EET? Jak se bude lišit od té první?
Je dobré připomenout, že současná podoba EET technologicky navazuje na původní systém. Česká republika se podle mě vydala správnou cestou čistě online řešení, které je postavené na přenosu dat. Podnikatelé tak nebudou muset pořizovat žádný speciální certifikovaný hardware, jak je tomu v některých okolních zemích. Největší změnou oproti první verzi je zjednodušení samotné evidence. Nově nebude nutné tisknout na účtenkách identifikační kódy EET a zákon už ani přímo nepracuje s pojmem účtenka. Pokud ji zákazník požaduje, podnikatel ji samozřejmě vystaví podle jiných právních předpisů, ale z pohledu EET už nebude obsahovat žádné speciální kódy. Je také důležité říct, že připravovaná legislativa není jen o evidenci tržeb. Součástí legislativního balíčku jsou také změny týkající se spropitného, jehož úprava podle Lukáše Urbana vyvolává v praxi řadu otázek, dále změny DPH a daňová sleva pro podnikatele.
Co bude zavedení EET 2.0 znamenat pro restaurace, kavárny a další gastronomické provozy? Kdo změny pocítí nejvíce?
Pro většinu restaurací, hotelů a dalších gastronomických provozů nejde o zásadní změnu. Pokud už dnes využívají moderní pokladní systém, budou změny spočívat především v úpravě softwaru a běžných provozních postupů. V praxi ale přijdou i některé nové situace. Například u DPH bude potřeba rozlišovat, zda je nealkoholický nápoj podáván jako součást služby v restauraci, nebo si jej zákazník odnáší s sebou. V těchto případech se totiž uplatní rozdílné sazby DPH. Podobně je to i u fakturace. Pokud restaurace vystaví zákazníkovi fakturu například za svatební hostinu nebo jinou společenskou akci, taková platba se do systému EET evidovat nemusí. Stát tak nebude mít přehled o všech tržbách provozovny, ale pouze o části z nich.
Jsou současné pokladní systémy na EET 2.0 připravené, nebo budou podnikatelé muset investovat do nového vybavení či softwaru?
U většiny podnikatelů, kteří už dnes používají moderní pokladní systém, neočekávám významné investice. Dodavatelé by měli potřebné úpravy dodat v rámci běžných servisních smluv, takže jde spíše o čas než o další finanční náklady. Jiná situace bude u provozů, které pokladní systém vůbec nemají. Překvapivě je jich stále poměrně hodně, zejména v menších městech. Pro ně bude zavedení EET znamenat určitou investici, zároveň ale stát připravuje bezplatnou aplikaci Moje EET určenou především nejmenším podnikatelům. Existuje ještě třetí skupina – podnikatelé, kteří používají zastaralé systémy bez další podpory nebo řešení od dodavatelů, kteří už na trhu působí. Ti budou muset přejít na nový systém. Osobně si ale myslím, že největší překážkou nebude cena. Důležitější je podívat se na změnu jako na příležitost. Už při první vlně EET si mnoho podnikatelů pořídilo pokladní systém jen proto, že museli. Později ale zjistili, že jim pomáhá získat lepší přehled o provozu a usnadňuje každodenní řízení podniku.
Jaké hlavní výhody podle vás EET 2.0 přinese podnikatelům i státu? A naopak, jaká rizika nebo nevýhody v ní vidíte?
Za pozitivní považuji především to, že stát tentokrát zveřejnil harmonogram příprav a zatím všechny důležité termíny dodržuje. Dodavatelé mají podle tohoto harmonogramu postupně získat technickou dokumentaci i testovací prostředí, což jim umožní se na změny včas připravit. Nový systém bude zároveň jednodušší z hlediska předávání dat. Odesílat se bude méně informací než v minulosti a například už nebude třeba rozepisovat jednotlivé sazby DPH. Za důležité bych považoval také to, aby stát včas zveřejnil podrobné metodické návody a praktické příklady. Samotný zákon nikdy nemůže obsáhnout všechny situace, které v běžném provozu nastávají, a právě metodická podpora může podnikatelům výrazně usnadnit jeho správné používání.
Jaké zkušenosti si podle vás odnesla gastronomie z původního fungování EET a jakým chybám by se měl stát při případném návratu vyhnout?
Myslím si, že po technické stránce první vlna EET proběhla bez větších problémů. Po počáteční nevoli si většina podnikatelů na systém zvykla a samotnou evidenci už prakticky nevnímala. Otázkou ale zůstává, kolik provozů po zrušení EET přestalo své pokladní systémy používat. Pokud je takových podnikatelů více, ukazuje to podle mě spíše na to, že se nepodařilo dostatečně vysvětlit přínosy digitalizace pro samotné podnikání. Moderní pokladní systém totiž není jen prostředkem ke splnění legislativních povinností. Poskytuje cenná data o provozu, která pomáhají lépe řídit podnikání. Gastronomie i hotelnictví se v kvalitě služeb za poslední roky výrazně posunuly, ale finanční řízení je stále často založené více na zkušenosti a intuici než na datech. Právě tady vidím největší potenciál.
Pokud byste měl možnost navrhnout ideální podobu EET 2.0, jak by podle vás měla vypadat?
Ideální podoba by podle mě rozhodně neměla podnikatele nutit pořizovat speciální certifikovaný hardware. České řešení je postavené na online systému a přenosu dat, což považuji za správný směr. Nechci ale říkat, že současná podoba EET je ideální. Jen si myslím, že právě tento princip je správně nastavený. Za přínosné bych považoval, kdyby stát dokázal lépe využít data, která prostřednictvím systému získává, a nějakou formou je vracel zpět podnikatelům. Pokud by z nich bylo možné vytvářet anonymní srovnání nebo oborové průměry, mohly by provozovatelům pomoci lépe vyhodnocovat výsledky a řídit své podnikání. Je ale otázkou, jestli je to při současném nastavení systému vůbec možné. Možná právě tuto roli budou do budoucna plnit spíše dodavatelé pokladních systémů, kteří budou data zpracovávat a svým zákazníkům je poskytovat v přehledné podobě. Je vidět, že moderní pokladní systémy se rychle vyvíjejí. Dnes už se posouvají, jen v tom, jak zobrazují data, ale také v tom, jak s nimi podnikatelé pracují. I to může do budoucna výrazně usnadnit řízení provozu.
